Na okraji pozemku s rodinným domem, ve kterém jsem bydlel řadu let, jsme měli křídlová vrata. Ta se otevírala směrem dovnitř, takže nezasahovala do ulice a umožňovala tím pádem bezpečný průjezd vozidel až přímo před garáž. Mělo to ale i své nevýhody. Vrata byla totiž instalována velice nízko nad zemí a jejich otevírání nebylo zrovna snadné. Mnohdy jej navíc komplikovala travnatá plocha za vraty a také napadaný sníh. Ten bylo vždy nutné odklidit, jinak by nebylo možné vrata otevřít.

Komplikace také mohly nastat v situaci, kdy bylo zapotřebí zaparkovat na pozemku těsně za vraty a vrata uzavřít. Vždy se muselo počítat s pohybem jednotlivých křídel, které opisovaly kruhovou výseč. Kdybych dnes v domě bydlel a mohl rozhodnout o koncepci vjezdu na pozemek, pořídil bych posuvnou bránu. Nejlépe samonosnou s elektrickým pohonem.

Posuv brány. Samonosná posuvná brána nepotřebuje na zemi žádnou kolejnici, protože se pohybuje nad zemí. Její pohyb je tudíž zcela nezávislý na okolním prostředí. Toto je velmi výhodné v případě, že je vjezd na pozemek například zabahněný, pokrytý kamínky či pískem, zasypaný sněhem atp.

Délka brány. Samonosné posuvné brány lze zhotovit v maximální délce 16 metrů a dvě protiběžné brány mohou mít celkovou délku až 32 metrů. Tím pádem lze mít vjezd na pozemek dostatečně široký a prostorný.

Automatický pohyb brány. Posuvné brány lze osadit elektrickým pohonem pro posuvnou bránu a nechat je otevírat pomocí dálkového ovládání. A jestliže máte k dispozici elektrický pohon i u garážových vrat, můžete zajet s autem až přímo do garáže, aniž byste z auta kvůli otevírání brány a garážových vrat museli vystupovat. Toto je výhodné například ve chvíli, kdy je venku deštivé počasí a vy nemáte po ruce deštník. Anebo tehdy, kdy venku zuří bouřka a vystupování z auta kvůli otevírání brány a vrat by bylo velmi nebezpečné.

Na okraji pozemku s rodinným domem, ve kterém jsem bydlel řadu let, jsme měli křídlová vrata. Ta se otevírala směrem dovnitř, takže nezasahovala do ulice a umožňovala tím pádem bezpečný průjezd vozidel až přímo před garáž. Mělo to ale i své nevýhody. Vrata byla totiž instalována velice nízko nad zemí a jejich otevírání nebylo zrovna snadné. Mnohdy jej navíc komplikovala travnatá plocha za vraty a také napadaný sníh. Ten bylo vždy nutné odklidit, jinak by nebylo možné vrata otevřít.

Komplikace také mohly nastat v situaci, kdy bylo zapotřebí zaparkovat na pozemku těsně za vraty a vrata uzavřít. Vždy se muselo počítat s pohybem jednotlivých křídel, které opisovaly kruhovou výseč. Kdybych dnes v domě bydlel a mohl rozhodnout o koncepci vjezdu na pozemek, pořídil bych posuvnou bránu. Nejlépe samonosnou s elektrickým pohonem.

Posuv brány. Samonosná posuvná brána nepotřebuje na zemi žádnou kolejnici, protože se pohybuje nad zemí. Její pohyb je tudíž zcela nezávislý na okolním prostředí. Toto je velmi výhodné v případě, že je vjezd na pozemek například zabahněný, pokrytý kamínky či pískem, zasypaný sněhem atp.

Délka brány. Samonosné posuvné brány lze zhotovit v maximální délce 16 metrů a dvě protiběžné brány mohou mít celkovou délku až 32 metrů. Tím pádem lze mít vjezd na pozemek dostatečně široký a prostorný.

Automatický pohyb brány. Posuvné brány lze osadit elektrickým pohonem pro posuvnou bránu a nechat je otevírat pomocí dálkového ovládání. A jestliže máte k dispozici elektrický pohon i u garážových vrat, můžete zajet s autem až přímo do garáže, aniž byste z auta kvůli otevírání brány a garážových vrat museli vystupovat. Toto je výhodné například ve chvíli, kdy je venku deštivé počasí a vy nemáte po ruce deštník. Anebo tehdy, kdy venku zuří bouřka a vystupování z auta kvůli otevírání brány a vrat by bylo velmi nebezpečné.