Mobil na půl

Pamatuj si na ty doby, kdy jsem měla konečně už svůj první mobilní telefon. A byla jsem úplně u vytržení, když mi moje máma donesla první mobilní telefon, který byl opravdu malý a vešel se krásně do ruky a byl pro mě úplně dokonalý. Jenomže moje máma mi řekla, že se o tento mobilní telefon musím dělit se o svou mladší sestrou. To jako myslela máma vážně? Ani nevíte, jak mě to vytočilo. Já, že se mám s někým dělit o mobilní telefon? Sice chápu, že rodiče neměli hodně peněz, ale samozřejmě jsem se vůbec nechtěla dělit o mobilní telefon. Vždyť to ani nejde, protože já jsem byla o čtyři roky starší než moje sestra.

Vlastní mobil mám ráda.

Sestře bylo deset let a mě skoro patnáct let. Takže je logické, že jsem si mobilní telefon brala taky do školy. A nejhorší na tom bylo, že ten telefon do školy si chtěla brát i moje sestra. Jenomže jak jsme to měly udělat, když jsme měli pouze jenom jeden mobilní telefon? Bylo to opravdu hrozné a opravdu to bylo taky nepředstavitelné. Jenomže si představte, jak jsme se za sestrou kvůli mobilnímu telefonu taky začaly hádat.

Mobil má dnes asi už každý.

Bylo to neúnosné. Takže to nakonec dopadlo tak, že nám máma zakázala nosit mobilní telefon do školy. Sice jsem si oddychla, protože to byla úplná ostuda, když za mnou sestra přišla do osmé třídy a dožadovala se toho, že nyní je na řadě ona, aby měla mobilní telefon. Bylo to ostuda a kamarádky se mi kolikrát taky smály. Raději jsem si řekla, že vážně bude nejlepší, když ten mobilní telefon do školy nosit nebudeme. Někdo je takový, že mám mobilní telefon jenom pro sebe, ale jsou taky sourozenci, kdy se musí o mobilní telefon dělit. A jak jste na tom byli vy? Je vážně mnoho lidí, o kterých vím, že se museli dělit o mobilní telefon. A opravdu to nikdy nedopadlo dobře, protože samozřejmě ne každý se chtěl o tom bavit a nechtěl se o to nikdo dělit. Já sama jsem si řekla, že tohle bych vlastním dětem neudělala.